Druhý den ráno mají někteří co dělat, aby stihli odjezd busu do Zlína, který byl naplánován na 11. hodinu. Ve Zlíně obsazujeme hospodu Canada, stejně jako loni, po obědě se tam ještě zdržujeme a konzujeme slivovici od pana majitele. Někdo se vydává po svých do města, někdo na fotbalových stadion a někdo jen pije. Prostě každý se baví dle svého. S blížícím se zápasem se přesunujeme do nedalekého klubu Golem, kde to žije snad ještě více než loni. Hodinu před zápasem se přesunujeme na staion. Náš počet je v podstatě stejný jako včera i fandění je na dobré na úrovní. Výkon na ledě už tak perfektní není, ale stále jsme lepší než domácí. Co předvádí domácí Čajánek je něco neskutečného, když ani za snad pět seker během vteřiny nejde ven. Stejně tak kleknutí domácí gólmana na našeho ležící hráče zůstává nepotrestané. Na konci základní hrací doby máme přesilovku, ale přes velkou šanci se nám jí nepodaří využít. Zápas spěje až do samostnatných nájezdů, kde se štěstí usmívám na domácí.
Domácí kotel byl stejně jako v loňském play off vlažný a většinu zápase vůbec nefandili, přestože jich bylo jako psů. Po zápase nás policie odvádí k busu a čeká nás dlouhá cesta do Plzně. K zimáku dorážíme kolem půl třetí v noci a všichni jsou zničení spát. Jen Inkvizitor ze sebe vypraví oujé na celou Plzeň.