Venkovní zápasy

Na play off do Litvínova se vydáváme 2 plnými autobusy.  Jede spousta známých tváří, které delší dobu nevyrazily, takže cesta stojí za to. Pije se whiskey a rum, nekteří účastníci už u Jesenice skoro neví, kde jsou. Chvíli před zápasem přijíždíme do Litvínova a razíme hned na zimák. Naše skupina, která přespává na hotelu přímo na zimáku, se jde ubytovat. Přicházíme o něco později a náš sektor je zcela narvaný, 320 lidí. První třetinu někteří stojí v horní časti sektoru, kde bylo tak plno, že nebylo skoro nic vidět. Což je vidět i na fotkách pod článkem.

Po reprepauze, před kterou se už začalo po sérii proher blýskat na lepší časy, vyrážíme do Brna. V sektoru se nás sejde asi 15. Fandit se pokoušíme, ale jde to těžce, proti jasné domácí přesile. A tak spíše vyvoláváme hráče po hezkých akcích a ani k tomu nepotřebujeme pokyn moderátora utkání tak jako domácí kotel, který by si zřejmě bez nápovědy neporadil s tím, že po úspěšném zákroku je třeba vyvolat Jirku Trvaje a podobně. Stejně tak atmosféru kazí hysterický pískot a bučení, kdykoliv náš hráč projede kolem domácího.

Nikdo asi nečekal, že se nás v Chomutově sejde hodně. Drtivá většina lidí byla ještě v Neapoli, nebo na cestě z ní a bylo to dost poznat. Autobus se nepořádal a tak vyrážíme po vlastní ose. Po menším bloudění dorážíme na stadion až v průběhu 1. třetiny, za stavu 0:1. V sektoru se schází poměrně dost lidí asi 80, ale skoro samé neznámé obličeje. O nějákém fandění se moc mluvit nedá, jen párkrát za zápas jsme se více projevili. Domácí na tom ale nebyli o moc lépe a snad až na pokřik Chomutov mají vše okopírované od nás. Navíc je k fandění neustále burcuje hlasatel.

Nedělní zápas na Spartě, která posledních 11 zápasů vyhrála a náš zlepšený výkon v pátek, dávaly tušit, že by to mohl být super výjezd. Bohužel hodně lidí asi šetří na play off? V pátek je nahlášeno asi 10 lidí, to se naštěstí zlepší a v neděli vyrážíme busem od zimáku v počtu 30 lidí. Což je stejně ostudný počet, na takový zápas. Hodně známých tváří chybí a tak je cesta do Prahy nudná.

Výjezd do Pardubic začíná pro nás 2 od desíti rána, kdy se vydáváme tradiční trasou  Teplá - M.L. a odtud směr Plznička, kde již vyhlížíme kolik že nás vůbec bude. Počet se zastavil na "oslňujících" 14 ti kouscích. Sestava celkem kvalitní, ale chybí některé tradiční opory. Za zmínku z cesty snad jen stojí ztráta pana I. v Praze na nádraží, kde nikdo neví kam zmizel. Pokoušíme se mu teda dovolat a na otázku kde se nachází, odpoví že v Praze. Kupodivu. Tím pádem nám ujíždí vlak, ale naštěstí jede za půl hodiny další, kde už sedí i pan I.

Do Zlína vyrážíme pouze ve dvou lidech. Protože se v Plzni nikdo nepřidá, kupujeme si jízdenku v ML, cena nás docela zaskočila, za kvalitu u ČD..ale co, když jí miluješ… Do odjezdu vlaku čekáme v nonstopu, kde začínáme dodržovat pitný režím, stejně jako to pokračuje celou cestu. Za zmínku z cesty stojí jen půlhodina v Praze, kde je snad ještě víc černo jak obvykle, asi amnestie. Ve Zlíně jsme po druhé hodině, takže pokračujeme v dodržování pitného režimu. Na stadion se vydáváme ve veselé náladě.

Na výjezd do Litvínova se vydáváme tradičně plným autobusem. Sraz dáváme už o něco dříve ve VIP na zimním stadionu, složení lidí předestírá to, že dnes o zábavu nouze rozhodně nebude. Cesta ubíhá v pohodě, za neustálého popíjení a hlavně zkoušení nových choralů, ale ani v buse se není schopna zapojit více než polovina lidí. Docela smutný obrázek. Do Litvínova přijíždíme s dostatečným předstihem a minuty do utkání trávíme U Nudle, kde je to díky historickým vztahům s Litvínovem naprosto v pohodě.

Ano, okrádali jsme budějovické děti o šály.Taky jsme znásilnili 8 žen a podpálili sirotčinec. To pouze na úvod, abyste věděli, jaké hrůzy vám při čtení čekají.